Asie Bangkok

Školka v Thajsku

February 24, 2015Epic Betch Kristýna

ENGLISH VERSION IS COMING SOON!
Už před několika měsíci jsem měla možnost strávit celý den v thajské školce a to hlavně díky mé kamarádce, která ve školce v té době učila.


Nešlo o žádnou vesnickou školku, ale o mezinárodní křesťanskou školku v Bangkoku, kam chodí převážně malí expati (cizinci), ale také thajci z lépe situovaných rodin.


Školka jako taková není to samé, na co jsme zvyklí my z ČR. Ve spoustě zemí jdou děti již od dvou - tří let do "preschool" (předškoly). Tyto předškoly/školky jsou něco jako první stupeň školy, jen pro o hodně mladší děti. Tyto školky mají většinou třídy v budově školy, jako jakékoliv jiné stupně.




Pro představu vypíši ceny školného v této škole (ceny jsou převedeny podle dnešního kurzu).

Poplatky pouze pro nové studenty:
Zabookování místa ve třídě: 19.000,-Kč
Poplatek na rozvojový fond: 74.000,-Kč
Registrační poplatek:            111.000,-Kč



Roční poplatek za školné: 99.000,-Kč
Poplatek jídelně:               12.000,-Kč


Dohromady tedy vyjde první rok ve školce na přibližně: 315.000,- Kč

Každým dalším rokem cena školného roste až na 116.000,- Kč ročně za jedno dítě. Plus přibývají poplatky za různé zkoušky každých několik měsíců.



Možná si řeknete, proč posílat dítě do drahé školy, když ho můžete poslat do klasické thajské za pár šupů. Důvod je hlavně ten, že kvalita bežných škol není dobrá. Veškerá výuka bude probíhat výhradně v thajštině a ostatní jazyky budou na velmi nízké úrovni.

Když pošlu dítě do soukromé mezinárodní školy, v deseti letech může mluvit plynule pěti jazyky a mít neskutečný náskok do života, oproti malému expatovi z vesnické školy, který možná umí výborně thajsky, ale ze školy umí anglicky maximálně tak pozdravit a jeho možnosti na vystudování dobré střední školy nejsou moc příznivé.

Ale ano, na Thajsko je to hodně peněz. Život i v poměrně levné zemi není pro cizince nikdy tak levný, jako pro místní. A to není o dvojích cenách, kdy by cizinec za tu samou věc v krámu platil víc než místní, ale spíš o výdajích na žití "evropského" života v Asii. Dovezené věci jsou vždy dražší, ať jsme kde jsme. A když se jedná o "dovezené učitele", tak je nutno si připlatit o hodně víc.

Tato škola ale rozhodně není nejdražší v Bangkoku. 


Setkala jsem se s rodiči, kteří na své asijské děti neskutečně tlačí. Děti musí po škole každý den několik hodin studovat, chodí na doučování a je jedno jestli je neděle, nebo prázdniny. Některé děti prostě nemají volno od té chvílé, kdy se probudí, až do chvíle, kdy jdou spát.

Je to jistě jiná kultura. A takhle bych svoje dítě vychovávat rozhodně nechtěla. Na druhou stranu chápu, že jsou někteří rodiče vystresovaní, když má jejich dítě ve škole špatné výsledky, když platí velké školné a dítě si toho neváží.


Můj den v thajské školce byl fajn. Děti mám moc ráda, speciálně takové malé drobečky :). Byla jsem pozvaná hlavně proto, že jsou v tomhle věku děti ještě hodně chovací a prostě jim chyběly pomocné ruce:).

Tato škola je křesťanská. A všichni zaměstnanci musí být křesťané.  Vychovatelky jsou filipínky a thajky. Učitelé většinou evropané. Thajky musí být "konvertované křesťanky", přitom jsou to všechno ve skutečnosti ale budhistky. Trochu bizardní situace, zvláště když i ředitelka školy, která ostatní nutí do konvertování, je thajská budhistka. Kromě pár zvláštních obrazů jsem v téhle škole ale nic víc křesťanského nepocítila.




Nejzajímavější na celé této škole mi přišla hlavně jména dětí. V téhle třídě byli jen asiaté. Pár thajců, japonka, ind, nepálec a další. Většina byla ale mix thajec/evropan.


A teď už k samotným jménům. Malý chlapeček, který se jmenoval Tiger (česky tygr), seděl s chlapečkem jménem Leo. Tiger a Leo jsou dvě v Thajsku téměř nejprodávanější značky piva, tak se jim to hezky sešlo.


O kousek vedle seděl chlapeček se jménem Triumph a pak Skype. Whatsapp je prý ve škole také, ale v jiné třídě. Holčičky měli jména třeba Princess, Shampoo (Šampón), ale i Poo (hovínko) a Radio.






Veškeré učení bylo formou her a zpívání, protože dětičky byly vážně ještě maličké na běžné učení. Jeden thajský chlapeček měl nějaký druh psychického postižení. Byl údajně velmi plachý a trvalo mu běžně dlouho, než si na někoho zvykl. Ani tak ale nebyl příliš otevřený ostatním lidem. Upřímně byl ale ze všech dětiček nejkrásnější.


Když jsem přišla, tak na mě skočil a nechtěl se mě pustit. A pořád se chtěl objímat a chovat. Což bylo miloučké a hlavně obří pokrok oproti tomu, jak se prý choval k cizím lidem doposud. Jedna z vychovatelek to okamžitě s nadšením napsala mamince tohoto chlapečka. Předpokládám, že pro jiné maminky by to byla dobrá zpráva.


Pro tuto maminku to znamenalo jen to, že se sebrala a okamžitě si přijela syna vyzvednout. A vlastně ho raději odemě odtrhla a udělala mu poměrně velký šok, než aby za něj byla ráda.


Celkově se v Asii kouká na postižení možná trochu jinak. I v ČR jsem slyšela šílené vidlácké názory na téma postižení, ale celkově je to něco, o čem se v Čechách nebojíme mluvit a už nějaký pátek to není úplně tabu. V Asii se občas bohužel stále postižení v rodině bere jako ostuda.


Maminka tohoto chlapečka vypadala jako celkem jednoduchá mladičká thajka. Údajně je ve škole hodně aktivní a chlapečka (ani ne ve třech letech) posílá po škole na doučování a neustále si stěžuje na práci učitelů v jeho škole, protože přeci není možné, že je pozadu oproti ostatním (zdravým) dětičkám.


Vzhledem k jeho diagnóze je ale neuvěřitelné, že je jen o maličko pozadu za zdravými dětmi. Bohužel tato thajská maminka se asi nikdy nesmíří s tím, že jako ostatní děti nikdy nebude.


Netvrdím, že chování této maminky plně reflektuje vztah thajců k postiženým lidem. Ale život pro postižené je v Thajsku rozhodně složitější, než pro postižené lidi v ČR. Pokud je člověk fyzicky postižený, tak má na thajských ulicích dost velký problém s transportací. Stejně tak jako maminky s kočárky. Proto tady kočárky uvidíte snad jen u evropských rodin.


Nadzemky ani nadchody nejsou na kočárky, ani kolečková křesla vůbec připravené. Lidé na vozíku musí většinou dokonce jet docela nebezpečně po silnici, aby se vůbec někam dostali.


Podle nového plánu bude ale již brzy nadzemka v Bangkoku schopná přepravovat i vozíčkáře. Aleluja.



Byla to skvělá zkušenost a výborný zážitek. Rozdíl mezi soukromou mezinárodní školou a klasickou vesnickou školou je ale nesrovnatelný. Možná se tam jednou také podívám a budu mít šanci napsat porovnání:).


Děti byly focené do školní knížky. A po každém cvaknutí foťáku se na sebe chtěly okamžitě kouknout, jestli pózují správně:).





malý nepálec

dvojčátka

malý thajec

Japonka byla japonkou každým coulem:). Údajně má každý den úplně jiný (sladěný) outfit. Jinou kabelku...na kterou je výdz náležitě pyšná:).



Ty jejich vlásky!







Děkuji za přečtení i komentáře. A taky za to, že mě followujete na instagramu a FB :).


Mějte se krásně!

Kristýna
xxx

You Might Also Like

12 comments

  1. Tak ty vlasy jim taky těžce závidím! Jinak teda masakr, zvlášť ty ceny! A mně se tu zdálo školné 8 tisíc za soukr. anglickou školku moc :D tady si to prostě nemůže jen tak někdo dovolit, když 8 tisíc je tu bohužel častý plat jednoho z rodičů :( Ani ten tlak na děti nechápu, podle mě nemají žádné dětství a nic si neužijí, stačil by poloviční tlak a jen tak dva tři jazyky :D A s tím postiženým chlapečkem to taky nechápu, ale takovou reakci bych i očekávala, jsou to prostě jiní lidé, to asi nedovedeme pochopit. Každopádně článek super, díky!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Spoustu lid9 v Thajsku dostava za praci pouze 230,- za den. Takze i pro velke mnozstvi Thajska je to hodne penez. Pak je tady ale obrovska skupina thajcu, pro ktere jsou to jen zapomenute drobne v kapse.

      Jinak si uplne nemyslim, ze se ta maminka zachovala proto, ze je Thajka. Prislo mi to spis jako takova ta krecovita matka. Nevim, tezko soudit.

      Mimochodem dekuji za mily komentar:).

      Delete
  2. Byla jsem na praxi ve školce s dětmi jak s mentálním tak tělesným postižením a i když jsme na tom Čr na trochu lepší úrovni, tak spoustu matek těchto dětí to bohužel nedokáže přijmout a stejně po dětech vyžadují to samé, co po zdravých dětech a bohužel se za ně kolikrát i stydí.

    A co se týče peněz, tak bohužel nemám přehled kolik je v Thajsku minimální mzda, ale i tak jsou to ceny dost závratné Pár měsíců žiji v Dublinu a zde stojí školka na měsíc cca 1000 euro. A většinou školku navštěvují hlavně děti Irů, z důvodu, že většina přistěhovalců dělá za minimální plat a nemůže si dovolit dá své dítě do školy ..

    Jinak podle fotek vypadá školka moc příjemně:)

    ReplyDelete
    Replies
    1. To je hrozne smutne :(. Mela by byt nejaka plosna edukace rodicu s postizenymi detmi. Neumim si uplne predstavit, jake to je pracovat s rodicemi takovych deti. Ale myslim, ze by to pro me bylo az moc silne kafe.

      Zrovna jsem to o te minimalni mzde psala k dalsimu komentari:). Oficialni minimalni mzda v Bangkoku by mela byt tesne pod 7 tisic korun. Ale lide jsou placeni i pouhych 230,- za den (coz muze byt klidne za 13 hodin prace). Takze pro tu nejnizsi vrstvu jsou castky v tehle skolce zavratne. V Thajsku vetsinou ale ziji moviti expati (oproti treba evrope, kde jsou pristehovalci vetsinou ti nejchudsi), pro ktere to neni tolik penez (a mnohdy jim skoly deti hradi firma, u ktere rodice pracuji).

      A pak jsou tady moviti thajci. Bangkok je 8. nejbohatsi mesto Asie. Coz je pomerne vysoka pricka. Lide si z obrazku na internetu predstavuji Thajsko jako velmi chudou zemi, ale movitych thajcu je tady velke mnozstvi. Takze tyto skoly jsou vzdy plne:).

      Delete
  3. Super článek, velmi zajímavý :-) Akorát mi bylo líto toho postiženého chlapečka, že jeho mamka reagovala takto.

    ReplyDelete
    Replies
    1. D2kuji za komentar. S tou maminkou se neda nic delat, muzu jen doufat, ze takhle jedna z lasky k malemu.

      Delete
  4. moc pěkný článek, díky kterému jsem mohla nahlédnout do jiné mentality a prostředí jen se přiznám, že ty ceny mě překvapily, ale zase umět plynule tolika jazyky není k zahození
    http://www.blogerky.cz/blogy/prispevek/115042

    ReplyDelete
    Replies
    1. Dekuji za mily komentar. Od te doby co poznavam zcestovatele cizince jsem presvedcena o tom, ze umet jazyky je mnohem dulezitejsi nez mit vystudovane skoly. A verim, ze je to jeden z nejlepsich daru, ktery mohou rodice diteti dat:).

      Delete
  5. Za dnešní den jsem přečetla celý Tvůj blog, což znamená, že jsem nestihla vůbec nic z toho co jsem měla naplánované, ale vůbec mi to nevadí :-D jsem nadšená z toho jak píšeš a když bych se náhodou někdy přestala bát hadů, tak bude Thajsko první země kam se budu chtít podívat :-D :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ty ses bozi :D. Je vazne moc mile co si napsala. Ze si nekdo najde cas precist vsechny sepsane myslenky:). Snad te uklidni to, ze jsem za 3 roky v Thajsku nikdy nevidela ani jednoho volne zijiciho hada. Jedine velke jestery (viz. clanek o vylete na kolech po Bangkoku). Takze by sis Thajsko kvuli hadum vazne nemela upirat!

      Delete

Send me a message!